Jak nastavit dron na focení

Hodně lidí se mě ptá, jak mám nastaveného drona při focení. Nerad bych zde zabíhal do nějakých složitých technikálií. Spíš bych to chtěl popsat tak nějak prakticky. Je potřeba si uvědomit, že dron je vlastně foťák s vrtulemi, tudíž zde platí naprosto stejná pravidla, jako u běžného focení zrcadlovkou či jakýmkoliv jiným fotoaparátem. Při nastavení expozice se i zde setkáme s tzv. "expozičním trojúhelníkem". Expozice (čas závěrky), clona a citlivost (ISO). Tyto tři parametry jsou na sobě závislé a dají se různě měnit podle toho, čeho chceme na fotografii dosáhnout. O expozici je na internetu hodně článků, tak do této problematiky nebudu do detailů zabíhat. Budeme se bavit o dronech, co umožňují manuální režim focení. Většina dronů ve střední cenové hladině umožňuje tyto parametry nastavit. resp. většina dovolí nastavit pouze dva tyto parametry, čímž nám situaci dost zjednodušují. Clona objektivu je v drtivé většině pevná. Nejčastěji s hodnotou f2.8. Na druhou stranu nám to znemožní trochu kreativnější práci a někoho to může i omezovat. Nejčastěji však asi při videu. Dalším parametrem je citlivost (ISO). Tu doporučuji držet na hodnotě ISO 100. Většina dronů je osazena snímačem velikosti cca 1/2.3", což je opravdu prcek. Takhle veliký snímač začíná od hodnoty cca ISO 400 celkem znatelně šumět a při úpravách pak fotografie citelně degraduje. Navíc klesá dynamický rozsah- viz níže. Osobně jsem za nějaké 2 roky, co fotím s dronem nastavil vyšší hodnotu než je ISO 100 jen asi dvakrát. Citlivost máme tedy nastavenou na hodnotě ISO 100 a posledním parametrem, který nám chybí nastavit je expozice. Jenom expozice nám teď v našem případě dělá fotku "tmavou nebo světlou". Je to pro nás jediný parametr, s kterým hýbeme, což nám focení opět o hodně zjednodušilo. Většina dronů od DJI má na nastavení expozice speciální kolečko na ovladači, takže nemusíme do menu pro nastavení hodnot. Změna hodnot je tudíž velmi rychlá a intuitivní.

Další a zásadně největší problém při fotografování dronem je již zmíněný snímač samotný. resp. jeho dynamický rozsah (DR). Co to je dynamický rozsah si každý zase lehce vygooglí. Ale ve zkratce je to schopnost vykreslit co nejvíc detailů ve stínech a ve světlech zároveň. Uvádí se v expozičních krocích (EV- exposure value). Takhle malý snímač nedokáže pokrýt dynamiku celé scény. Nedokáže vykreslit světla a stíny najednou. Buď má přepaly ve světlech nebo je bez kresby ve stínech. Kvůli malému dynamickému rozsahu mají foťáky funkci HDR (High dynamic range) neboli vysoký dynamický rozsah. Už z názvu jasně vyplývá, k čemu je tato funkce určena. Zvýší nám DR tím, že udělá více různých expozic a ty výsledně spojí do jedné fotky s lepší kresbou ve světlých i tmavých místech fotky. Tato funkce je ovšem automatická a tudíž nemáme žádnou kontrolu nad tím, co nám vyleze jako výsledná fotografie. Proto se touto funkcí nebudeme vůbec zaobírat a budeme ji ignorovat

Jediná správná funkce, která nám dokáže pomoci k dosažení perfektních výsledků, kterých chceme dosáhnout, se nazývá expoziční bracketing (EBKT). Zapnutím této funkce nám dron vyfotí více fotek o různých expozičních časech (clonu objektivu a ISO máme nastaveno napevno- viz výše). Je to v podstatě funkce jako je HDR s tím rozdílem, že nám dron automaticky fotografie nespojí do jedné, ale zůstanou uloženy na kartě jako jednotlivé podkladové snímky. U DJI dronů ji najdeme v nastavení pod názvem AEB. Nastavení nám umožňuje zvolit 3 nebo 5 snímků. Při focení v protisvětle nebo za složitých světelných podmínek jednoznačně doporučuji nastavit 5 snímků. Osobně mám nastaveno 5 fotek skoro pořád. I při focení po světle. Se světlem za zády si můžeme dovolit nastavit jen 3x EBKT. Podkladových fotek není nikdy dost a další výhoda je, že až tak dokonale nemusím řešit správnou expozici. Jedna fotka bude vždy OK.  Nevýhodou je, že hodně podkladových snímků zabere hodně místa na kartě. Neméně důležitý je fakt, že focení pomocí expozičního bracketingu je náročné na rychlost karty, resp. na rychlosti zápisu. Je tudíž i o trochu dražší než pomalejší kusy.

Asi poslední a neméně důležité je focení do formátu RAW. Formát RAW je surový nezkomprimovaný a neupravený formát. Ten kdo to myslí s focením aspoň trochu vážně, tak fotí zásadně do RAWu!!! Nastavenou kombinaci    RAW + jpeg nepoužívám. Zabírá ještě víc místa a prodlužuje ukládání na kartu. Jpeg stejně nepoužiju na nic. I když chci jen nějaký náhled, tak si radši narychlo upravím RAW. O focení do RAWu třeba někdy v dalším článku.

Další moje nastavení kamery jako je mřížka, histogram, přepaly (zebru) atd. vidíte na fotkách. Třeba značení přepalů je výborná věc pro správné nastavení výchozí expozice při EBKT. Jde to samozřejmě i pomocí histogramu. Já se to naučil takto.

Jsem odpůrcem používání filtrů pro fotografii pomocí dronu. Nikomu takové focení nevyvracím. Je to každého věc, ale pro mě osobně to nepřináší žádnou výhodu. Naopak. Je to jedna nevýhoda vedle druhé. O NEpoužívání filtrů někdy v dalším článku. 

Tak to by asi bylo pro začátek vše. Takhle to vidím a mám nastaveno já. Je potřeba si uvědomit, že moje nastavení není pro každého to ideální a jediné správné. Každý má svoje postupy, nastavení a vlastně celé workflow. Každému se líbí něco jiného a podle toho taky fotíme a pak hlavně upravujeme. Osobně se mi líbí, když se už na první pohled pozná autor fotografie. Podle jeho rukopisu a osobního stylu. Toho bych chtěl jednou dosáhnout. To je v dnešní době facebooků, instagramů a já nevím čeho všeho docela oříšek. Existuje nespočet různých presetů a nastavení, co se dají buď zakoupit, nebo volně stáhnout. Pak fotografie vypadají hodně podobně. To se mně osobně nelíbí.

V příštím článku bych se chtěl věnovat samotnému focení, detailnějšímu nastavení expozice a možná i lehce úpravám podkladových fotografií.